It started almost as innocently as a folk song:
As I was coming downstairs
with an armful of rubbish this morning...
the neighbour who lives directly underneath me
opened the door. (Wonder how much she can hear.
Or how closely she listens, more like.)
'Jus' asked 'bout the attic at the Local Planning Office
and did ya know, they're going to turn it into studios.
By april, they said,
an' it's already been bought, who knows by whom.
So ya might jus' as well tell that landlor' of yours...'
'Thank you very much, ma'am, I've done that.'
Okie dokie. Anyone with a free flat in Prague?
Tak jsem šla po schodech s náručí odpadků,
když tu se dveře o patro níž otevřely a vykoukla sousedka
(v takovém tom dlouhém plandavém triku).
'Tak sem se ptala na úřadě na tu půdu
a voni mi řekli,
že se to v dubnu bude předělávat na ateliéry,
a pak se tu budou prodávat byty.
Ale ta půda už je prej prodaná, víte to?
Tak to abyste to řekla tomu vašemu Homolovi...'
'Děkuju mockrát. Už to ví.'
Tak jo. Nemá někdo volný byteček v Praze?
Žádné komentáře:
Okomentovat