Před třemi roky jsem vážila o 10 kilo méně než teď, vesele ztrácela hmotnost dál a všem přátelům vehementně tvrdila, že je se mnou vše v pořádku.
Před třemi měsíci touhle dobou jsem si nadávala, proč že jsem to před pár chvílemi klikla na "send" a připravila se o tak kamaráda, netušíc, že místo toho získám šanci se
před dvěma týdny touhle dobou procházet po vlámském venkově a horlivě přikyvovat paní Van Lierové, která se velice roztomilou angličtinou snažila společensky konverzovat nejen se mnou, ale i se svým synem (tiše se usmívajícím), dcerou (povětšinou mlčící) a manželem (mlčícím a tiše se usmívajícím).
Za dva týdny touhle dobou budu nejspíš kdesi v Heidelbergu, ustýlat si v hostelu, nebo promrzávající ještě na pozdním výletě po krásách místní přírody.
Za tři měsíce touhle dobou snad budu sedět v kuchyni či „livingu“ v Merchtem, skloněná nad záplatou či dětskou knížkou v nizozemštině (anebo dokonce skloněná nad záplatou a naslouchající přednesu dětské knížky s následným překladem do jiného jazyka dle mého výběru).
ale co víc, budu snad si umět o něco líp představit, co bude
za tři roky…
Proč se to všechno stalo,
co se kdy stane dál
a proč se to stane,
to všecko doopravdy ví jen Pán Bůh.
Ale tak to má bejt.
Žádné komentáře:
Okomentovat