Poté, co nahluchlá paní v autobuse zjistila, že nepoznám Tábor
("Prosím vás, kde teď jsme?" - "Ne, jste hodná, ale já vystupuju až na nádraží..."),
předvedla mi perfektní KPČ: Nalevo rybník Tábor, napravo řeka Lužnice...
"Vodácká řeka," pravila takovým tónem, že jsem ani nemusela zavírat oči, abych ji viděla před sebou na kanoi, účes a la Studentka Dana, kratásky s nemožně širokým pasem...
- doby svatojanských proudů, kde jste...
pondělí 20. července 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat