Supluji

a pokaždé,
když mne na chodbě míjí náš zástupce zodpovědný za suplování,
svým hlasem jako med se strychninem se optá, jak se mi učí
a poradí, ať se na to té kolegyni příště vykašlu.

Nevím, jestli tím chce naznačit, že od ní bylo bezohledné na mne hodit všechny své hodiny,
nebo že jsem já blbá, že jsem na to kývla.
Dost možná obojí.

V něčem má pravdu.
Není to příjemné zjištění, ale učit u nás na plný úvazek by mne zabilo.

(Možná, kdybych mohla dělat jen to.
Stejně bych se tím ale neuživila a musela učit soukromě/eledit.
A tato kombinace mne stačila odrovnat za necelý týden.)

Na druhou stranu,

• už mne při dozoru zdraví mnohem více studentů

• naučila jsem se umístění několika dalších učeben a asi tak tři jména

(Ester podle paní zástupkyně prý nosí stejnou sukni každý den už asi dva roky.
Jen kalhoty pod ní mění. Tedy nejspíš. Hoskovec chodí zásadně pozdě. A ten druhák, co vypadá jako Fred /nebo to byl George?/, se jmenuje Jan, příjmení nepřečtu.)

• měla tu čest s oběma našimi vozíčkáři

• a jako bonus i s neuvěřitelnou skupinou třeťáků, která jako by vypadla z dokumentu o Woodstocku.
  

Nejen, že je v ní nezvyklý poměr D:CH cca 1:3.
Především vám to však ode dveří tak úplně nedojde,
ježto průměrná délka vlasového porostu D = cca 1/3 průměrné délky vlasového porostu CH.