Jsou všude! / They're everywhere!

"Co dělá tvůj táta?"
Otázka směřuje jednak na procvičení neurčitého členu ve větě o zaměstnání a druhak na zklidnění jednoho z největšich rozjívenců třídy.
Adam se uculí a zamyslí a my čekáme, co zas předvede.
A pak:
"Jak se řekne farář?"
...
Další hodina s pokročilejší skupinou, téma stejné.
Tentokrát zamířím na přesně opačnou stranu třídy a vyberu si nejtišší děvče.
"Co dělá tvá máma?"
Ráchel se zamyslí a zamumlá, že neví, jak se to řekne. V duchu si připravuji nějakého toho manažera, konzultanta, úředníka, inženýra. "To neva, tak česky."
"Jak se řekne vikář?"

"What does your father do? What's his job?"
The question serves as grammar practice (indefinite articles in sentences about jobs) and at the same time as a way to calm down one of our wee rascals.
Adams sneers and then falls silent, the class turns around in anticipation of his next performance.
And then:
"How do you say a pastor?"
...
The following lesson, the same topic, just another group of students.
This time I opt for the very opposite side of the classroom and pick a timid girl.
"What's your mum's job? What does she do?"
Rachel falls silent, then murmurs something about not knowing the English word.
Getting ready for a consultant/manager/officer/engineer of sorts, I encourage her to say it in Czech at least.
"How do you say a vicar?"