Rána osudu / A stroke of fate

“So, what have you been doing?” I asked one of my private students the usual warming-up question.
“I vrite – no, vrote a book,” the lassie said.
“Oh yes, you read a book. What was it about?”
The twelve-year old reached behind her for a forty-page file which had been lying on the printer

and started:

“It’s about a country under… how do you say moře…?”

The daughter of my former guitar teacher wrote her first book.
Christopher Paolini, beware!

“Tak cos dělala?” Typická rozehřívací otázka na úvod mých soukromých hodin.
“Napsala jsem knihu,” pravila studentka.
“Aha, přečetlas knihu!”

(Tomu se říká 'oprava pomocí reformulace'.)

“A o čem byla?”
Dvanáctileté hůdě se otočilo,

vzalo do ruky dobře čtyřicetistránkový fascikl,

co jim ležel na tiskárně,

a začalo povídat…

Dcera mého bývalého učitele na kytaru napsala knihu.
Dej si bacha, Paolini!