Bdělost I + II. Kniha a sýr.

Ve Waterstone’s měli jen jednu z knih, které jsem chtěla, ale prý mám zkusit Borders. Sniff. Tak na zpáteční cestě.
Jako kdybych si myslela, že se život dá naučit z knih.

Premisa I
Pobyt v Loch Arthur je jako víno. Zraje s kazdou návštěvou.

Premisa II
Každý alespoň trochu duchovně založený člověk by měl strávit nějakou dobu činností typu cheesemaking.


Jako se o lidském embryu říká, že během svého vývoje prochází stadii, kdy se podobá různým druhům organismů na této planetě, tak i během výroby sýra je možné prožít splynutí s kosmem v různých fázích a podobách.

Žlutá hladina a sem tam vykukující cípek rozkrájené sýřeniny v sobě mají něco z Prvotního chaosu.
A když zaberete míchadlem a uvedete bílé hrudky do pohybu, je to, jako kdybyste byli zodpovědní za budoucí vývoj vesmíru.

V okamžiku, kdy rozsekaná sraženina v dlani drží při sobě, tak jako hrst jílu, je hmota zralá na criffely.
Zda už se mléko srazilo dost na to, aby se přikročilo k výrobě crannogů, se pozná podle toho, že osamělá hrudka při stlačení praskne jako klíště.
O několik hodin později se evoluce dostane až k člověku, ve chvíli, kdy správně vyvinutý sýrový odřezek má uvnitř strukturu vařených kuřecích prsíček.


Při výrobě sýra není možné být nepozorný.
Jakákoli nesoustředěnost se nevyhnutelně projeví – jako když jsem se po nějaké chvíli vrátila k „waxing“ sýra, vzala dva kousky a bezmyšlenkovitě je ponořila do kbelíku s voskem. Ouha! Vrstva na hladině mi mezitím zatuhla a vosk vytvořil na homolkách nepěkné bílé bambule. Příště se podívej!

Musíte si být jistí tím, co děláte.
Christof mi ve své nekonečné trpělivosti poumphtenácté ukázal, jak dávkovat hrudky do forem na crannogy, a já se, celá šťastná, do toho pustila.
Šlo mi to. Soustředila jsem se pekelně, ne-li nebesky.
Ve chvíli, kdy se ve dveřích výrobny objevil Barry, můj někdejší Velký Šéf, mi podklesla kolena a začala jsem dělat chyby. Minulost nemá v lavoru se šnitlíkem co dělat.